Pro mě ta tužka musí mít vyšší hodnotu, než pro Sedláčka, protože pokud by pro něj měla stejnou, tak si ji nechá. Má-li pro něj hodnotu 5 dolarů – například protože jich má doma víc nebo je dostal od výrobce tužek – a pro mě má hodnotu 20, protože jsem začínající ekonom a toužím pro tužce zn. Sedláček, pro oba je to dobrý byznys. On se za deset dolarů zbaví něčeho, co pro něj má hodnotu pět, a já za deset dolarů získám něco, co pro mě má hodnotu dvacet. Oba jsme tedy spokojeni. Musíme mít tedy SHODU NA CENĚ, ale FUNDAMENTÁLNÍ NESHODU NA HODNOTĚ. Tohle je jádro kapitalismu a celé ekonomiky, že se NESHODUJEME NA HODNOTÁCH.
Takhle funguje obchod a podobných příkladů ve dvou a půl hodinovém rozhovoru s ním najdete mraky. Tomáš Sedláček je totiž mistr v tom, jak vysvětlovat složité věci na jednoduchých příkladech. Jistě, můžete si najít na wikipedii nebo ve skriptech definice ceny a hodnoty a dlouze nad tím dumat, ale po poslechu jediného takového příkladu to pochopíte nadosmrti hned a lépe.
*
Co najdete ve starozákonní Knize Job o ekonomii? Ten příklad znáte. Satan přišel za Bohem a říká mu: „Ten Job tě chválí, protože se mu dobře daří. Ale chválil by tě, kdyby se mu nedařilo? Kdybys mu sebral rodinu, pole a všechny ta stáda dobytka, chválil by tě dál“? Proč je tento starodávný text bez happy endu vlastně základem západní kultury?
Jaká je teorie mezního užitku (marginal utility)?
A znáte příběh o učiteli, který raději v koncentráku vstoupil do plynové komory s dětmi, aby je tam při umírání mohl držet za ruku, než aby je opustil?
Původně jsem se ho chtěl zeptat, co vlastně filosof chrlící nápady jak sopka dělal v ČSOB, kde působil jako hlavní makroekonomický stratég. Během rozhovoru jsme prošli od Aristotela k tomu, jak vzniká kurs koruny v ČNB, od Knihy Job ke Gretě Thunbergové. A především jsme probrali obsah jeho vzdělávací Akademie, do které se můžete zapsat a během deseti večerů získat fascinující vědomosti o ekonomii a vzniku západní společnosti.
Sedláčkův logos spermaticos je osvěžujícím chaosem, který vám ukáže fascinující propojení mnoha praktických i vzdálených věcí. Myšlení nás někdy uvádí do extáze, někdy i bolí. Ale jak řekl Viktor Frankl, lékem na utrpení je smysl. Doporučuju každému, koho zajímá smysl věcí, ať už je vidí kolem sebe v ekonomice teď nebo jsou staré 2500 let.
