JAKUB HORÁK ♾️ ECCENTRIC CLUB

Byly to takové bojůvky, které dělaly hodně hluku. Jejich program byl částečně šílený, částečně komický. A komické bylo i jejich vzájemné soupeření o moc. A k jejich obrovskému rozčarování je Němci nakonec k lizu ani nepustili…
Líbil se vám díl? Pusťte si i předchozí rozhovor s Jiřím Padevětem na HeroHero #13.

Existují pro to závažné důvody. Masarykova matka Terezie Kropáčková byla panskou kuchařkou a pracovala na habsburském zámečku v Hodoníně vzdáleném 90 kilometrů od Vídně. „Byla z výrazně vyššího sociálního prostředí než jeho otec. Když se brali, ona už byla těhotná. Byla o deset let starší,“ přiblížil historik Petr Zídek. Takový sňatek není podle něj úplně obvyklý.

Na začátku léta 1849, kdy byl Tomáš počatý, se podle publicisty Davida Glocknera zdržoval devatenáctiletý císař v Hodoníně. Z počátku prosince 1849 přitom pochází údajný zápis z císařova deníku „Kropaczek erledigt“, tedy „Kropáčková vyřízeno“. Podle stoupenců teorie o císařově otcovství zmíněná poznámka znamená, že problém s těhotenstvím se vyřídil sňatkem s čeledínem na habsburském statku Josefem Masarykem.

Příznivci teorie o záhadném původu Masaryka se také pozastavují nad tím, že člověk bez protekce mohl během mládí vyučovat syny z nejvlivnějších a nejbohatších rakouských rodin. „Který člověk má štěstí, aby během deseti let narazil na tři mecenáše, a to gigantické,“ uvedl Glockner. Mezi zvláštní náhody patří události kolem vyloučení Masaryka z brněnského německého gymnázia v roce 1869.

V době studia se Masaryk poprvé vážně zamiloval a dostal se kvůli tomu do problémů. Byl vyloučený ze všech rakouských středních škol. Nicméně se v krátké době ocitl v nejprestižnější škole v říši, a to na akademickém gymnáziu ve Vídni, kde se jeho spolužáky stávají Max Wladimir von Beck, budoucí rakouský ministerský předseda, nebo Franz Klein, budoucí ministr spravedlnosti.
Profesor filozofie na Západočeské univerzitě v Plzni Otakar A. Funda měl počátkem devadesátých let možnost studovat habsburské archivy. V roce 1994 píše ve zdrojovaném článku, že v době studií ve Vídni bydlí Masaryk v rodině policejního ředitele Antona Le Monniera, samotného důvěrníka císaře. Ten v roce 1869 povyšuje Le Monniera do šlechtického stavu.

Funda před šesti lety zaslal třem důvěryhodným osobnostem, jímž říká strážce sdělení, dopis s objevnými informacemi z habsburských archivů o Masarykově původu. Jedním z nich byl historik Petr Čornej, který ale tvrdí, že nemůže jeho obsah sdělit. „Jedná se o státní zájmy a záležitost, která může být různým způsobem politicky využita, aniž možná tušíme jak,“ dodal.

„Před třemi lety bych řekl, ať se to zveřejní. Teď vidím, jaká situace panuje. Lidé jsou znejistěni úplně ve všem. Jsou plní strachu, obav, emocí. Možná by v tuto chvíli nebylo úplně šťastné dále jitřit atmosféru informacemi tohoto typu,“ komentuje historik Jaroslav Šebek.

Odpověď ale může přinést moderní věda a zkoumání DNA. Do experimentu, který by měl dohadům učinit přítrž, se zapojil renomovaný genetik Daniel Vaněk. Ten zkoumal prezidentovu DNA, zanechanou na Masarykově oblečení. Pak přišlo na řadu porovnání s Habsburky a zkoumání vzorku DNA císařského dědice trůnu Ferdinanda d’Este zastřeleného v Sarajevu. Jako jediný tedy doktor Vaněk dnes ví, kdo byl skutečným otcem TGM.

Se zakladatelem české identifikační genetiky přinášíme dlouhý rozhovor, ve kterém se dozvíme i mnoho zajímavého o jeho zkoumání DNA v hrobech na Pražském hradě a proč Přemyslovci nepřišli z východu, jak vypráví pověst o praotci Čechovi, ale ze západu.

A pak je zajímavý, jak mluvíme. Třeba chceme mluvit o migraci, chceme něco říct, a musíme vždycky nejdřív říct „ale já si nemyslím, že tohle, a taky si nemyslím, že tamto“, takže pět minut mluvím o tom, co jako si vlastně nemyslím, aby si náhodou někdo o mně nezačal myslet že jsem blbá, a pak teda teprve něco řeknu. Takovýhle tanečky kolem toho. Takže nějaký silnější tlak na to co se smí a nesmí říkat tu skutečně je, ty moby na sociálních sítích tu taky jsou (a nutno říct že jsou na všechny strany). A zároveň ale chci říct, že být součástí veřejnosti nikdy nebylo snadné.

Jaké filosofka dostává kapky, když z Filosofického ústavu přestoupila do Echa a zapojila se naplno do veřejné debaty? V novém dílu Eccentric podcastu dvě hodiny debaty o cenzuře, eutanázii i o tom, co Heidegger myslel pojmem „svědomí“ (konečně mi to někdo vysvětlil!

A co si myslí o Anně Hogenové?